Zkouška trvalého hoření kapalin UN L.2

V loňském roce 2023 si zkušební laboratoř VVUÚ a.s. v oblasti hořlavosti materiálů rozšířila rozsah akreditace o novou zkoušku trvalého hoření kapalin, známe též jako "Determination of sustained combustibility of liquids." Tato akreditace nás činí jedinou zkušebnou v České republice a jednou z mála v EU, kteří mohou tyto zkoušky provádět v kvalitě akreditované zkoušky.

Tato zkouška se realizuje zejména pro klasifikaci hořlavých kapalin. Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí ≥ 23 °C a ≤ 60 °C musí být zařazeny do kategorie 3 dle GHS a nařízení CLP (ES) č. 1272/2008 a do obalové skupiny III pro třídu 3 dle přepravních předpisů OSN. Tyto kapaliny se označí výstražným symbolem hořlavosti, signálním slovem "Varování" a výstrahou "H226: Hořlavá kapalina a páry."

Kapaliny 3. kategorie mohou být z této klasifikace vyřazeny, pokud mají bod vzplanutí > 35 °C a pokud byli získány negativní výsledky ze zkoušky samovolného hoření neboli zkoušky trvalého hoření (UN L.2).

Zkouškou, která je prováděná dle směrnic dle ČSN EN ISO 9038 a Recommendations on the Transport of Dangerous Goods (Manual of Test and Criteria – ST/SG/AC. 10/11/Rev.7; Test L.2), se stanoví, zda je hořlavá kapalina trvale hořící, či nikoli. Pro účely této zkoušky se trvalým hořením rozumí: Zapálení par kapaliny, které po oddálení zdroje zapálení jsou schopny udržet samovolné hoření minimálně po dobu 15 vteřin.

Před zkouškou trvalého hoření kapalin by obvykle mělo být provedeno stanovení teploty vzplanutí kapalin dle vhodně zvolené zkušební metody nebo znát teplotní rozsah, ve kterém se teplota vzplanutí nachází.


Rozměry jsou v milimetrech.

Legenda:

  1. zařízení pro měření teploty
  2. stop
  3. rukojeť
  4. zkušební nádoba
  5. iniciační zdroj v poloze "off"
  6. iniciační zdroj v poloze "test"
  7. měřící kroužek

Zjednodušený postup zkoušky:

Zkouška se provádí při teplotách 60,5 °C nebo 75 °C a indukční době 60 s nebo 30 s. Zkušební vzorek (hořlavá kapalina) se o objemu 2 ml vstříkne do zkušební jamky a po indukční dobu se zahřívá na danou teplotu (60,5 °C nebo 75 °C). Pokud dosud nedošlo k vznícení kapaliny, přesune se normovaný plamen simulující iniciační zdroj nad zkušební jamku s hořlavou kapalinou na 15 s. Jestliže se kapalina zapálí v jakékoliv části zkoušky a hoří déle než 15 s, označí se kapalina jako trvale hořící.

Pokud se kapalina nezapálí nebo nehoří déle než 15 s při všech kombinacích teplot a indukční doby, označí se kapalina jako trvale nehořící a lze ji vyřadit z klasifikace hořlavých kapalin (dle GHS, CLP a přepravních předpisů OSN).

Vysvětlivky:

  • Nařízení CLP – evropské nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí
  • GHS – globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií

Osvědčení o akreditaci